Na úřadě pro Social Security Number a Mazda musela do servisu

Včera konečně přestalo po dvou dnech pršet a já se těšil, že konečně protáhnu Mazdě kanálky a podívám se po okolí. Jenže když jsem nastartoval upoutalo mou pozornost blikající světýlko. V manuálu jsem se dočetl, že jde o motor. Byly tam příklady o co se může jednat, když svítí, ale nic o blikání. Na internetu psali o možných velkých problémech a že by auto mělo jet hned do servisu. Hmm… tak jsem nikam nejel a hned napsal Mattovi, který objednal auto na ráno do servisu.

První, co mě napadlo byla otázka, jakou angličtinou asi tak mluví chlapi v autoservisu a jak jim vysvětlím co chci? No co, jsem přece zákazník a jestli se mnou chtějí udělat business tak, ať se taky trochu snaží. Ve zkratce to probíhalo asi takto: „Dobrý den posílá mě Matt Braun s pokaženou Mazdou“, „Kdo? Nikdy jsem to jméno neslyšel. Stoupni si vedle, budu se ti věnovat, až budu mít čas.“ Po deseti minutách. „Co jsi teda chtěl?“ „Bliká kontrolka motoru v této Mazdě a potřebuji, ať se na to podíváte. Jsem od Matta Brauna z Bartlettu.“ „Od koho?“ „Od Matta.“ „Jooo, Matt Braun. Proč si to neřekl hned?“ Kidding?

Pan opravář napojil auto na diagnostiku a chvíli dělal něco v motoru. Pak přišel a začal mi něco hrozně důležitě říkat. Kýval jsem hlavou, abych budil dojem, že mu rozumím. Pochopil jsem ale vše podstatné. Že to bude nutné spravit a že teď můžu jet.

Výlet do města Littleton

Social Security Administration

Odpoledne jsem se vydal na úřad do města Littleton, které leží asi hodinu jízdy autem od Bartlettu, abych získal Social Security Number, což je identifikační číslo, které má každý pracující v USA. Pomocí něj si vláda nějak hlídá, aby člověk odváděl daně. Trochu jsem se bál, že těm úředníkům nebudu rozumět, ale obavy se ukázaly být zbytečné. Nakonec z toho totiž byla celkem příjemná návštěva, protože hned u vchodu mě pozdravili tři Slováci. Chvíli jsme si povídali a říkali, že pracují v Jackson, což je město hned vedle Bartlettu. Prý se přes léto ještě potkáme. Taky mě uklidnili, že mě vevnitř nečeká nic strašného. Měli pravdu. Hned po příchodu se mě ujal strážný a pomohl mi na dotykové obrazovce vyklikat tu správnou žádost. Paní u okýnka pak mluvila nádhernou angličtinou. Kdyby tak mluvili všichni. Celý proces trval asi pět minut. Na konci mi popřála krásné léto a mohl jsem jít.

Littleton je vlastně celkem pěkné město. Pokud si člověk odmyslí asfalt, semafory a auta, tak to vlastně vypadá jako z nějakého westernu. Dřevěné domy, lítací dveře do baru a bílá zděná radnice. Všechno tohle je tady k vidění. Cesta tam i zpět vedla skrz White Mountain National Forest, a tak jsem se párkrát zastavil na pár view pointech a prošel se kolem jezera Saco. Koukněte na fotky. Jinak dnes přijede kamarád Ticek, tak to tu konečně trochu ožije. Večer pro něj jedu do Portsmouthu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *