Čau lidi. Málokdo to čekal, ale po víc než roce obnovuji svůj blog. Někteří z vás se totiž dozvěděli, že letos místo USA jedu do Norska, a začali se dožadovat nových příspěvků. Když s tím přišel asi pátý člověk, řekl jsem si, že to možná bude mít smysl. Takže to vážně zkusím. Nic ale neslibuji. Nevím, jak to v Norsku bude se signálem, časem a chutí něco psát.
Na úvod něco k celé cestě. Do Norska totiž nejedu sám, ale s partou téměř čtyřiceti lidí, kde všichni jsou mojí dobří kamarádi. Vlastně jde o outdoorový výlet turistického oddílu Kadao, kde jsem členem už osmnáct let. Jako dopravní prostředek jsme zvolili tradičně autobus firmy Galeja s vlekem, který nás už mnoho let bezpečně vozí po Evropě a hlavně řidič Jura je bezvadný týpek, který snese nepohodu, se svým busem vyjede každý kopec, projede každou zatáčku a přijede pro nás ke každé řece.
Tím se dostávám k tomu co tam budeme dělat. Je to jednoduché. Všechno. Sjedeme řeky Sjoa, Trysilelva nebo Atna. Podíváme se do národních parků Rondane a Jotunheimen, uvidíme nejvyšší kolmou stěnu v Evropě Trollveggen, Cestou Orlů dojedeme k Geirangerfjordu zapsaném na seznamu UNESCO, mrkeneme do Osla, na kole vyjedeme spoustu kopců a někteří vylezou pár skal a zdolají několik ferrat. Mezi poslední já ale nepatřím, protože mám rozum a nelezu na skálu co je hodně špičatá. Spadl bych do písku a už bych více nespatřil svou rodnou vísku. Dudlaj dá.
Den ve znamení příprav
Čtvrtek 20.8., den před odjezdem, jsem si vyhradil nákupy a balení věcí. Ráno v 10 jsme se sešli s Kelišem, Stokim a Tickem (toho znáte z předchozích dílů o USA) před opavským Globusem, abychom nakoupili jídlo ke společnému vaření. Byla to legrace, protože jediná položka, na které jsme shodli, bylo pivo. Sešli se u nás totiž dva protiklady. Keliš, který jen tak něco nesní a tvrdí, že těstoviny nakupuje zásadně v Itálii, a Ticek, který by celých čtrnáct dní vydržel na konzervách s nápisem „Bravčový guláš s fazuľou“. Takže jsme museli dělat trochu kompromisy, ale nakonec máme jídla plný nákupní koš a všichni snad budeme spokojeni.
Odpoledne bylo potřeba nachystat outdoorové vybavení. A to není prdel. Rozumíte, to máte kajaky, kanoe, pádla, vesty, neopreny, helmy, pumpy, házečky, sedáky, ferratové sety,… Sraz byl podle mě v pět odpoledne. Já jsem přišel 5:15 a všechno už bylo hotové, protože všichni ostatní přišli už ve čtyři. Tak nevím, kde se stala chyba.
Hned na úvod v pátek ráno nás čekala malá nepříjemnost. Když už byl nabalený celý autobus s vlekem, zjistili jsme, že nám nesvítí světla u vozíku. Chvíli jsme stresovali, co budeme dělat, že bez toho nemůžeme jet, ale sešli se magistr Medvěd a magistr Jesus, spojili se v jednoho inženýra a elektrický obvod spravili. Teď už všichni sedíme v našem čundrbuse a přes Polsko valíme do přístavu Świnoujście, odkud se vydáme na celonoční plavbu trajektem do švédského Trelleborgu. V sobotu večer už bychom měli kempovat u řeky Trysilelvy. Tu hned další den sjedeme. Tak tolik na úvod. Příště už budu mít nějaké zážitky a čtění snad bude záživnější.
