Máme za sebou dva dny v autobuse, jednu noc na trajektu a první norskou řeku. Ale hezky po pořádku. Noc na trajektu byla skvělá. No na trajektu. Celý kolos vypadal spíš jako plovoucí panelák. Jako nic do něj vjelo několik kamionů, náš autobus a desítky aut. Neměli jsme zarezervované kajuty a tak jsme si ve spacáku lehli pod hvězdy na nejvyšší palubě číslo jedenáct. A víte co tam bylo nejkrásnější? To ráno.
Kolem sedmé ráno jsme připluli do švédského přistavu Trelleborg. Odtud nás čekala další celodení cesta na sever Norska do tábořiště Snerta. Malinko nejistoty bylo cítit před hraničním přejezdem ze Švédska do Norska. V Norsku totiž platí poměrně přísné zákony o alkoholu. V supermarketu nekoupíte nic jiného než desítku pivo, pro ostatní musíte do speciálního obchodu. Všechno je navíc dost drahé. Plechovka piva i 90Kč. Tvrdé limity se týkají i dovozu alkholu. A my jsme vezli o pár plat plechovech více. Stres byl však zbytečný, protože jsme nenápadně a bez povšimnutí proklouzli. Hodně nám ale pomohlo, že celníci na přechodu nebyli.
Dojezd do tábořiště už byl trochu na sílu. Začínali jsme být unavení a posledních 40km bylo po prašné cestě. V jednom místě kousek od krajnice stál opravdový los. Všichni včetně řidiče koukali doleva. Medvěd trochu rozptýlil atmosféru, když prohodil směrem k řidiči: „Dívej se dopředu, aby ten další kterého potkáme nebyl stírací.“
Řeka Trysilelva
Po kvalitním večírku v tábořišti Snerta jsme se oblékli, nafoukli Baraky (lodě) a vyrazili na první letošní vodu. V Norsku je momentálně dost sucho, takže Trysilelva, která má normálně obtížnost WWIII až WWIV byla WWII s jedním WWIII+ místem. A právě toto místo nám dalo trochu zabrat. Cvaklo se asi šest lodí včetně té mojí. Chtěl jsem tu chybu vzít na sebe, ale kluci říkali, že mi měl zabrat háček, což jsem jim musel dát nakonec za pravdu. Máme z toho totiž super videa včetně záběrů z drona a rozbor v elektronické tužce to dokázal.
Jinak to ale byla super voda na rozpádlování. Aspoň jsme si všichni po dlouhé připomněli, jak se ovládá loď. Dnes spíme v kempu Skogli v Atnbrua. Zítra se asi rozdělíme a každý bude dělat něco jiného. V okolí se nabízí řeka Atna, trek v nejstarším norském národním parku Rondane nebo výstup na horu Rondslottet.