V dnešním příspěvku bych vám chtěl popsat můj zatím nejdelší a zároveň nejtěžší den v práci. Zanechal totiž ve mně hluboký dojem. Dokonce až takový, že moje bezprostřední reakce, když jsem si odpíchl konec byla, že to byl můj poslední den tady, seberu peníze a jedu pryč. Dnes už takto nepřemýšlím, ale trvalo mi to asi tři dny, než jsem se těchto myšlenek zbavil. Pojďme to vzít postupně.
Den začal normálně jako všechny ostatní. Přišel jsem na devátou a začal otevírat kuchyň přesně tak, jako jste už viděli a četli. Dokonce hned od rána přišla nová slečna z Číny umývat nádobí. Je to už druhá Číňanka, která k nám chodí umývat nádobí. Řekla mi, že se jmenuje Eleven, a že tady má dneska pracovat. Já jsem po ránu nějak nerozeznal, že to není ta první, kterou už znám a odpověděl jsem ji, ať tedy pracuje. Kdo mě zná a ví, jak se tvářím ráno, než se trochu proberu, tuší, jakým tónem jsem ji to asi řekl. No trvalo to asi pět minut, kdy tam stála a koukala na mě, jestli to myslím vážně a ani ji nevysvětlím, co má dělat. Já jsem si říkal, proč nic nedělá, když minule byla tak pracovitá. Potom přišel Matt a vše jsem rychle pochopil.
Dopoledne pokračovalo v dobré náladě. Dostali jsme nové letní trička a Matt vtipkoval s Eleven. Ptal se ji na klasické otázky typu, co studuje nebo odkud z Číny je. Eleven se ho pak zeptala, jestli byl někdy v Číně. Matt s vážnou tváří odpověděl: „Ne. Proč bych tam jezdil? Existuje nějaký důvod?“ Eleven už podruhé ten den zůstala zaraženě stát, než se Matt rozesmál, že si dělá srandu.
Attitash is closed.
Jenže potom přišel čas oběda. To jsou pokaždé přibližně dvě hodiny, kdy jsme celkem zaneprázdnění. Jenže tentokrát to bylo jiné. Kolem jedné hodiny přišel některý z číšníků a pronesl magickou větu: „Attitash is closed (Attitash je zavřený).“ Attitash je zábavní park naproti přes ulici. Sem tam se stane, že kvůli dešti nebo větru ho musí během dne nečekaně zavřít. Jelikož v okolí není žádná jiná restaurace ani přístřeší, všichni návštěvníci se v této situaci přesunou k nám. Jakmile tedy zazní tato věta, je to jako když odstartuje závod Formule 1. Mattova hlava přepne z vtipkujícího Matta na nervózního Matta. Ozývají se věty jako: „Všichni na místa.“ „Doplňte pizza station.“ „Vitek, připrav těsto na pizzu.“ „Kolik?“ „Tisíce.“ Obědy jsme ale ještě zvládli s nadhledem, i když to nebylo snadné.
Těžký večer
Odpoledne ale pokračovalo v podstatě bez přestávky vstříc směrem k osudovému večeru. Byla středa, což je pizza night, kdy je 1+1 malá pizza zdarma. Já měl sice jít v pět domů, ale ten den nás tam bylo opravdu málo, a tak jsem zůstal zaparkovaný u svého pizza station. Kolem šesté hodiny to začalo. Restaurace se rychle zaplnila a každý jeden člověk chtěl pizzu, což není obvyklé, ani když je pizza night.
Navíc začaly chodit objednávky na samé střední pizzy. To Mattovi přišlo divné, zavolal si číšnici a ptal se jí, proč máme objednávky na samé střední pizzy, když akce platí pro ty malé. Ona odpověděla, že to nevěděla a nabízí lidem 1+1 střední zdarma. Matt začal skákat a točit se dokola vykřikujíce jeho oblíbené slovo „fuck“. Potom mi začal pomáhat s pizzou. Já měl na starost obě trouby a on vyráběl pizzy.
Postupem času na mě začala doléhat únava a dělal jsem i chyby. Spálil jsem jednu pizzu, ztrácel jsem přehled, která pizza patří k jaké objednávce apod. Do toho mě Matt častoval ironickými poznámkami jako: „Awesome“, „Stop burning those pizzas“ nebo „It’s not all day project.“ Po každém takovém komentáři jsem měl chuť praštit s lopatou a nechat ho, ať si to dodělá sám. Neměl jsem k tomu daleko, ale naštěstí jsem to vydržel. S poslední vydanou pizzou jsem ale praštil dveřmi a šel se na 20 minut vyřvat do lesa. Matt potom za mnou přišel, že se mi omlouvá, že by to takto nemělo vypadat, což jsem v tu chvíli nebyl schopen přijmout. Na konci dne mi počítač ukázal 13 a půl hodiny v práci.
Další den ráno jsme se ani nepozdravili a celý den spolu nemluvili. Dnes už jsou vztahy normalizovány. Opět si děláme srandu z Trumpa, tak jako každý tady. I když stejně byl tento den v něčem zlomový a já se nemůžu dočkat zářijového cestování.